Tato fráze je onomatopoická a nemá doslovný překlad. Jde o shluk nesmyslných slabik, které napodobují zvuk a rytmus tance.
Je to velmi zajímavá a chytlavá část písně, která se stala ikonickou. Přestože nemá konkrétní význam, evokuje radost a bezstarostnost, což je pro píseň „Ievan Polkka“ typické.
„Ievan Polkka“ je rozpustilý příběh o tanci, který se vymkne z rukou. Z vedlejšího domu zní polka a vypravěče začnou lechtat chodidla: „Nuapurista kuulu se polokan tahti“ [Od sousedů je slyšet rytmus polky]. Ievina matka hlídá svou dceru, jenže Ieva si s jejími zákazy poradí a s vypravěčem tančí „laiasta laitaan“ [ze strany na stranu]. Lidé jim přejí štěstí, housle kvílí a po tanci má každý mokrou hlavu. Je to veselá scéna, ale také pěkně neklidná: matka v pokoji zpívá kostelní písně, zatímco mladík u sousedů tancuje s její dcerou.
Po návratu domů následuje hádka, Ieva začne vzlykat a vypravěč jí řekne, že na tom nezáleží, protože si ještě zatančí. Pak se do matky pustí opravdu bez ostychu: „Muorille sanon jotta tukkee suusi“ [Matce říkám, ať zavře pusu]. Zní to komicky drzým dojmem, ale zároveň jí vyhrožuje, aby se nepletla mezi něj a Ievu. Nakonec prohlásí: „Vaan minä en luovu Ievasta“ [Ale Ievy se nevzdám]. Text používá výrazný finský dialekt a na konci se rozjede do nesmyslného zpěvného zaklínadla „Salivili hipput tupput täppyt“ [přibližně hravé slabiky bez skutečného významu]. Smyslem tedy není složitá zápletka, ale radost z hudby, vzdor proti zákazům a jeden pořádně divoký polkový večer.