Learn Ukrainian With 100лиця (100lytsia) with these 23 Song Recommendations (Full Translations Included!)

Dieses Lied von 100lytsia nimmt uns mit auf eine emotionale Achterbahnfahrt durch eine zerbrochene Liebe. Stell dir vor: Die Frau, die er liebt, heiratet. Sie trägt das weiße Kleid, genau wie sie es sich immer gewünscht hat. Aber während sie tanzt, weint sie – „цей вальс ти танцюєш і плачеш“ [diesen Walzer tanzt du und weinst]. Es ist eine herzzerreißende Szene, denn sie tanzt nicht mit dem Mann, mit dem sie tanzen wollte – „Але не з тим танцювати хотіла“ [Aber nicht mit dem, mit dem du tanzen wolltest].

Er fragt sich, was Liebe kostet, damit er sie kaufen kann, um nicht mehr zu leiden, oder ob es besser wäre, die Erinnerung einfach auszulöschen. Sein Herz ist kein Stein, sondern voller Wunden und Schmerz, den kein Glas ertränken kann. Er bittet darum, zu lernen, wie man lebt, ohne jemanden so zu lieben, wie er sie geliebt hat. Die Erinnerungen an ihre gemeinsamen Nächte, ihre blauen Augen, in die er bei Sonnenaufgang blickte, und ihre Worte der Liebe, die sich als leere Versprechen entpuppten, verfolgen ihn. Sie hat sein Herz verbrannt und mit Kälte getötet. Jetzt tanzt sie mit Tränen in den Augen, während er sich fragt, ob sie glücklich sein wird und er ein einsamer Vogel bleibt.

¡Prepárate para una canción que te tocará el corazón! En "Танцюєш І Плачеш" (Bailas y Lloras), 100lytsia nos lleva a una boda agridulce. La letra nos cuenta la historia de una mujer que se casa, vestida de blanco, pero no con el hombre que realmente ama. El narrador, su antiguo amor, observa cómo ella "танцюєш і плачеш" (bailas y lloras) durante el vals, con el corazón roto.

El artista expresa un dolor profundo, preguntándose "Скажіть по чому кохання" (Dime el precio del amor) para comprarlo y evitar el sufrimiento, o incluso para que le "відрізали пам'ять" (corten la memoria). Él recuerda las noches que pasaron juntos, cuando ella le decía que lo amaba, solo para darse cuenta de que ella "просто моє серце спопеляєш" (simplemente está quemando mi corazón hasta las cenizas). Es una canción sobre el amor perdido, el arrepentimiento y la amarga realidad de ver a la persona que amas seguir adelante, pero sin la felicidad que ambos esperaban.

Prépare-toi à une immersion totale dans le chagrin d'amour avec "Танцюєш І Плачеш" [Tu danses et tu pleures] de 100lytsia. Cette chanson nous plonge au cœur d'un mariage amer, où la mariée, en robe blanche, danse et pleure, réalisant qu'elle n'épouse pas l'homme qu'elle aime. Le chanteur, l'ancien amour de la mariée, observe cette scène déchirante. Il se souvient de leurs nuits passées, de ses yeux bleus et de ses promesses d'amour, qui se sont avérées être un mensonge. Il se sent trahi, son cœur brisé par la froideur de celle qu'il aimait.

Le chanteur exprime sa douleur en se demandant s'il peut "acheter l'amour" [Скажіть по чому кохання Я куплю] pour ne plus souffrir, ou s'il préférerait simplement "qu'on lui coupe la mémoire" [Чи краще, щоб просто відрізали пам'ять]. Il décrit son cœur comme "des blessures qui restent en souvenir" [Це рани, які залишились на пам'ять] et une douleur que l'on ne peut noyer dans l'alcool. Il lui demande de lui apprendre à vivre pour ne plus jamais aimer quelqu'un comme elle. C'est une chanson pleine de mélancolie et de regrets, où l'amour perdu laisse des cicatrices profondes et une solitude amère.

Pregătește-te să simți o mulțime de emoții cu piesa "Танцюєш І Плачеш" (Dansezi și Plângi) de 100лиця! Această melodie te va purta într-o poveste de dragoste pierdută și de regrete amare. Imaginează-ți o mireasă în rochie albă, dansând valsul pe care și l-a dorit, dar cu lacrimi în ochi. De ce? Pentru că inima ei e frântă și nu dansează cu cel pe care îl iubește cu adevărat. Versurile "Все, як ти хотіла / Ти в білому платті / Але цей вальс ти танцюєш і плачеш" (Totul e cum ai vrut / Ești în rochie albă / Dar valsul ăsta îl dansezi și plângi) spun totul.

Artistul, cu inima zdrobită, se întreabă cât costă iubirea, ca să o cumpere și să nu mai sufere, sau poate mai bine să-și taie amintirile. El își amintește de nopțile petrecute împreună și de ochii ei albaștri, dar acum realizează că ea doar i-a distrus inima. E o melodie despre durerea de a vedea persoana iubită plecând, chiar și atunci când pare că și-a îndeplinit visul, dar nu cu tine. Este o baladă sinceră și plină de melancolie, perfectă pentru momentele în care vrei să te lași purtat de sentimente.

¡Prepárate para una canción que te tocará el corazón! En "Танцюєш І Плачеш" (Bailas y Lloras), 100lytsia nos lleva a una boda agridulce. La letra nos cuenta la historia de una mujer que se casa, vestida de blanco, pero no con el hombre que realmente ama. El narrador, su antiguo amor, observa cómo ella "танцюєш і плачеш" (bailas y lloras) durante el vals, con el corazón roto.

El artista expresa un dolor profundo, preguntándose "Скажіть по чому кохання" (Dime el precio del amor) para comprarlo y evitar el sufrimiento, o incluso para que le "відрізали пам'ять" (corten la memoria). Él recuerda las noches que pasaron juntos, cuando ella le decía que lo amaba, solo para darse cuenta de que ella "просто моє серце спопеляєш" (simplemente está quemando mi corazón hasta las cenizas). Es una canción sobre el amor perdido, el arrepentimiento y la amarga realidad de ver a la persona que amas seguir adelante, pero sin la felicidad que ambos esperaban.

Pripravite se na čustveni vrtiljak z ukrajinskim umetnikom 100lytsia in njegovo pesmijo "Танцюєш І Плачеш" (Plešeš in jočeš)! Ta pesem nas popelje v bolečo zgodbo o neuresničeni ljubezni in zlomljenem srcu. Glavni junak se sprašuje, zakaj dekle, ki jo je ljubil, pleše v beli obleki – vse, kar si je želela – a hkrati joče. Pravi: "Все, як ти хотіла, Ти в білому платті, Але цей вальс ти танцюєш і плачеш" (Vse, kot si želela, si v beli obleki, a ta valček plešeš in jočeš).

Srce mu je zlomila in odšla, a ne s tistim, s katerim je zares želela plesati. On se sprašuje: "Скажіть по чому кохання, Я куплю, щоб більше не мати страждання" (Povejte, koliko stane ljubezen, kupil jo bom, da ne bom več trpel). Želi si pozabiti, saj je srce ranjeno in bolečine ne more utopiti v alkoholu. Spominja se njunih skupnih noči in njenih modrih oči, ko mu je govorila, da ga ljubi, čeprav ga je v resnici uničevala s hladom. Kljub vsemu ne želi, da bi pozabila njegovo ime, čeprav mu je usojeno biti "самотній птах" (osamljen ptič). To je resnično ganljiva pesem o bolečini, izgubi in spominih, ki ostanejo.

In "Наодинці (Naodyntsi)" neemt 100lytsia je mee in de gedachten van een artiest die zich vaak alleen voelt, zelfs als hij muziek maakt. Hij staat 'op een blauwe plek' op te treden, terwijl zijn geliefde ergens in de metro naar zijn muziek luistert. Het voelt alsof hij steeds weer valt, net als de sneeuw die valt, terwijl hij met zijn gitaar bij een bushalte staat. Het is een beeld van eenzaamheid en toewijding aan zijn kunst, ondanks de afstand tussen hem en de persoon om wie hij geeft.

De tekst geeft een kijkje in zijn dagelijks leven: "Dумки розмиті, стакани немиті" (Gedachten zijn wazig, glazen zijn ongewassen) en "Світла знов нема, Телеграм забитий" (Er is weer geen licht, Telegram zit vol). Hij is offline, terwijl hij zou willen dat hij bij haar was, maar zij is ergens op een palmboom. Hij herinnert zich hun eerste keer, hoe zij verlegen was en hij gas gaf. Het lied eindigt met een grappige vergelijking: "Ти для мене космос, Я для тебе просто босяк" (Jij bent de kosmos voor mij, ik ben gewoon een zwerver voor jou). Ze zijn als een realityshow, "Холостяк" (De Bachelor), maar zij is op het scherm en hij zit thuis op de bank, goedkope drank drinkend. Het is een eerlijk en herkenbaar lied over liefde, afstand en de eenzaamheid van een artiest.

U pesmi "Наодинці" (Naodyntsi), 100лиця nas vodi kroz misli umetnika koji se oseća usamljeno, iako je okružen muzikom i sećanjima. On nastupa, verovatno na ulici ("Я виступаю по синці" [Nastupam po modrici]), dok negde u metrou neko sluša njegovu muziku ("Ти десь там у метро Слухаєш моє музло" [Ti negde tamo u metrou Slušaš moju muziku]).

Kroz stihove se provlači osećaj nostalgije i čežnje. Priseća se prošlih vremena, možda prve ljubavi ("Згадую про нас Як це було в перший раз" [Sećam se nas Kako je to bilo prvi put]), dok se bori sa svakodnevnim nedaćama kao što su nestanak struje ("Світла знов нема" [Svetla opet nema]) i neoprani sudovi. Iako želi da bude sa voljenom osobom, ona je negde daleko ("Та ти десь на пальмі" [Ali ti si negde na palmi]), a on je kod kuće, sam na kauču, pijući jeftino piće. Pesma je iskren pogled na usamljenost i razmišljanja jednog umetnika.

Preparati a un viaggio introspettivo con "Наодинці (Naodyntsi)" di 100лиця! Questa canzone ti porta dritto nel cuore di un artista che si esibisce "Наодинці я / Наодинці / Просто наодинці" [Sono solo / Solo / Semplicemente solo], magari con un occhio nero, mentre la persona che gli interessa è chissà dove, persa nella metropolitana, ad ascoltare la sua musica. C'è un senso di solitudine, di cadere a terra mentre la neve scende, con la chitarra in mano a una fermata dell'autobus.

Il testo ci mostra un contrasto tra la vita dell'artista, fatta di "Dovuti rozmytі / Stakany nemyty / Svіtla znov nema" [Pensieri confusi / Bicchieri sporchi / Di nuovo senza luce] e la persona amata, che è "dei na palmі" [da qualche parte su una palma]. È un po' come uno show televisivo, dove lui si sente un "bosyak" [straccione] e lei è il suo "kosmos" [cosmo]. È divertente come si paragona a un partecipante di "Kholostyak" [Il Bachelor], ma con la differenza che lei è sullo schermo e lui è a casa, sul divano, a bere qualcosa di economico. È un brano che ti fa sentire la distanza, la malinconia, ma anche una certa rassegnazione ironica.

100lytsia'dan "Naodyntsi" (Yalnızım) şarkısı, yalnızlığın farklı yönlerini samimi ve biraz da hüzünlü bir şekilde ele alıyor. Şarkıcı kendini sık sık yalnız buluyor: "Наодинці я" [Yalnızım ben], "Просто наодинці" [Sadece yalnızım]. Bir yandan metroda müziğini dinleyen birileri varken, kendisi bir durakta gitarıyla tek başına sahne alıyor, hatta "Знову падаю з ніг" [Yine ayaklarımdan düşüyorum] derken yorgunluğunu da dile getiriyor.

Şarkı, bu yalnızlığın içinde geçmişe dönük anıları da barındırıyor. Eski bir aşkı hatırlıyor, "Згадую про нас, Як це було в перший раз" [Bizi hatırlıyorum, İlk sefer nasıl olduğunu]. Ama şimdi o kişi belki de uzaklarda, "Та ти десь на пальмі" [Ama sen bir hurma ağacının oralardasın] derken, kendisi evde kanepede ucuz içkisini yudumluyor. Şarkıcı, kendini bir realite şovu olan "Холостяк" [Bekar] programındaki gibi hissediyor: "Ти для мене космос, Я для тебе просто босяк" [Sen benim için evrensin, Ben senin için sadece bir serseri]. Bu sözler, aralarındaki mesafeyi ve farklı dünyaları çok güzel anlatıyor.

Tässä kappaleessa 100lytsia laulaa sydänsurusta ja menetetystä rakkaudesta. Tarina kertoo miehestä, joka näkee rakastamansa naisen menevän naimisiin toisen kanssa. Nainen on "valkoisessa mekossa", aivan kuten hän halusi, mutta "tanssit ja itket tätä valssia" ("Але цей вальс ти танцюєш і плачеш"). Vaikka kaikki näyttää ulospäin täydelliseltä, nainen ei tanssi sen miehen kanssa, jonka kanssa hän oikeasti haluaisi olla.

Laulaja pohtii, voisiko rakkauden ostaa, jotta kärsimys loppuisi, tai olisiko parempi vain unohtaa kaikki. Hän kuvailee sydäntä haavoina, joita ei voi parantaa juomalla, ja pyytää, että hänet opetettaisiin elämään niin, ettei hän koskaan rakastaisi ketään niin syvästi kuin tätä naista. Laulaja muistelee heidän yhteisiä öitään ja sitä, kuinka nainen sanoi rakastavansa häntä, mutta todellisuudessa vain mursi hänen sydämensä. Hän tuntee olevansa yksin, "yksinäinen lintu" ("самотній птах"), kun nainen on ehkä onnellinen toisen kanssa. Se on aika surullinen kappale, mutta samalla kaunis kuvaus siitä, miltä tuntuu menettää joku, jota rakastaa syvästi.

Το «Танцюєш І Плачеш», δηλαδή «Χορεύεις και κλαις», είναι ένα τραγούδι χωρισμού με σκηνικό έναν γάμο που δεν μοιάζει καθόλου χαρούμενος. Εκείνη φορά λευκό φόρεμα και λευκό πέπλο, όμως χορεύει ένα βαλς με δάκρυα στα μάτια. Ο αφηγητής βλέπει τη γυναίκα που αγάπησε να παντρεύεται άλλον και νιώθει πως η καρδιά του έχει διαλυθεί: «Η καρδιά δεν είναι πέτρα», λέει, αλλά πληγές που μένουν στη μνήμη. Η αντίθεση ανάμεσα στο λευκό φόρεμα και στο κλάμα κάνει τη σκηνή ακόμη πιο δυνατή.

Ο αφηγητής θυμάται τις νύχτες που κοιτούσε τα γαλάζια μάτια της και ακούει ξανά τα λόγια της ότι τον αγαπά, ενώ τώρα πιστεύει πως εκείνη τον «σκοτώνει με την παγωνιά της». Με πικρία ρωτά αν μπορεί να αγοράσει κανείς την αγάπη για να γλιτώσει από τον πόνο ή αν θα ήταν καλύτερα να του κόψουν τη μνήμη. Εκείνη ίσως γίνει ευτυχισμένη, ενώ ο ίδιος μένει «ένα μοναχικό πουλί». Το τραγούδι αφήνει έτσι μια πολύ συγκεκριμένη εικόνα: ένας άντρας παρακολουθεί το βαλς του γάμου, ξέρει ότι η νύφη ίσως ήθελε να χορεύει με εκείνον, και προσπαθεί να ξεχάσει τα μάτια της χωρίς να μπορεί.

Készen állsz egy kis ukrán popra, ami egyszerre fülbemászó és elgondolkodtató? A 100лиця (100lytsia) „Наодинці” (Naodyntsi) című száma egy igazi gyöngyszem, ami a magány és a vágyakozás érzését járja körül, miközben a modern élet kihívásait is megemlíti. Képzeld el, ahogy az előadó egyedül van, fellép egy zúzódással ("Я виступаю по синці" – fellépek egy zúzódással), miközben te valahol a metróban hallgatod a zenéjét ("Ти десь там у метро, Слухаєш моє музло" – Te valahol a metróban, hallgatod a zenémet). Ez a kontraszt már önmagában is érdekes, nem igaz?

A dalban a magány nem csak egy érzés, hanem egy állapot: "Наодинці я, Наодинці" (Egyedül vagyok, Egyedül). Az előadó a gitárjával áll a buszmegállóban, miközben esik a hó ("Знову падає сніг, А я з гітарой на зупинці" – Megint esik a hó, Én meg a gitárommal a megállóban). A dalszövegben megjelennek a mindennapi élet apró részletei is, mint a mosatlan poharak ("Стакани немиті" – Mosatlan poharak) vagy az áramszünet ("Світла знов нема" – Megint nincs áram). Vicces, ahogy a lány, akire vágyik, valahol egy pálmafánál van ("Та ти десь на пальмі" – De te valahol egy pálmánál vagy), míg ő offline van. A dal egy kicsit nosztalgikus is, felidézi a múltat, az első találkozásokat, és azt a bizonyos "Házasság első látásra" című műsort, ahol ő csak egy "босяк" (csavargó) a lány számára, aki egy "космос" (kozmosz) neki. Ez a dal tele van őszinte érzelmekkel és olyan képekkel, amikkel könnyen tudunk azonosulni.

Em "Наодинці (Naodyntsi)", 100lytsia nos leva para dentro da cabeça de alguém que está, como o título diz, "Naodyntsi" [sozinho]. Ele canta sobre estar sozinho, se apresentando "по синці" [com um hematoma], enquanto a pessoa que ele gosta está em algum lugar no metrô, ouvindo a música dele. É uma imagem bem vívida: ele na rua, com a guitarra, e ela longe, talvez sem saber o que ele está passando.

A música é cheia de contrastes. Ele está "падаю з ніг" [caindo de pé] na neve, com a guitarra no ponto de ônibus, enquanto as "Думки розмиті" [ideias estão confusas] e "Стакани немиті" [copos sujos]. Ele até menciona que não há luz e o Telegram está cheio, o que pode ser uma referência à situação atual na Ucrânia. Apesar de tudo, ele lembra do passado com essa pessoa, de como foi "в перший раз" [a primeira vez] e como ela "стидалась" [tinha vergonha]. Mas agora, ela é o "космос" [cosmos] para ele, e ele é apenas um "босяк" [maltrapilho], assistindo-a na tela como em um show de "Холостяк" [solteiro], enquanto ele bebe "дешевий шмурдяк" [vinho barato] no sofá. É uma canção que fala de solidão, saudade e a distância entre o que se sonha e a realidade.

Denne sang fra den ukrainske kunstner 100lytsia er en rigtig hjerteskærer, der handler om ulykkelig kærlighed og et brudt hjerte. Vi følger en mand, der ser kvinden, han elsker, gifte sig med en anden. Hun er i sin hvide kjole, lige "som du ville have det" [Все, як ти хотіла], men hun danser og græder til sin egen bryllupsvals. Han ved, at hun ikke ønskede at danse med ham, hun er nu gift med. Det er så hjerteskærende!

Han spørger, "sig mig, hvad koster kærlighed?" [Скажіть по чому кохання], fordi han vil købe sig fri fra smerten. Han vil bare glemme alt, for "hjertet er ikke en sten" [Бо серце — Це вам не камінь]. Han beder hende om at lære ham at leve, så han aldrig elsker nogen, som han elskede hende. Han husker deres nætter og hendes blå øjne, og hvordan hun sagde, hun elskede ham, men i virkeligheden knuste hun bare hans hjerte. Han er alene nu, og selvom han forsøger at glemme hendes øjne, ser han hende danse med en anden, dækket af tårer. Han vil bare have, at hun ikke glemmer hans navn. Det er en sang fuld af smerte og længsel, men også en smuk melodi.

Questa canzone di 100лиця, "Танцюєш І Плачеш" (Ballo e piango), è un vero pugno nello stomaco. Ci porta dritti a un matrimonio, ma non è affatto una festa felice. Il cantante descrive una scena in cui la persona amata è vestita di bianco, proprio come desiderava, ma sta ballando e piangendo. È un'immagine così forte: "Все, як ти хотіла / Ти в білому платті / Але цей вальс ти танцюєш і плачеш" (Tutto come volevi / Tu in abito bianco / Ma questo valzer lo balli e piangi).

Sembra che lei abbia spezzato il cuore del cantante e sia andata via, ma la parte più triste è che non sta ballando con la persona che voleva davvero. Lui si chiede quanto costi l'amore, o se sia meglio farsi cancellare la memoria, perché il cuore non è una pietra. Le ferite e il dolore sono troppo profondi per essere annegati in un bicchiere. "Навчи мене жити / Щоб ніколи, нікого / Як тебе не любити" (Insegnami a vivere / Per non amare mai, nessuno / Come ho amato te) è una frase che ti si attacca addosso. Ricorda le notti passate insieme, i suoi occhi azzurri, e come lei dicesse di amarlo, ma in realtà gli stava solo distruggendo il cuore con freddezza. È una canzone che parla di un amore perduto e del rimpianto, con un tocco di amara ironia sul giorno che avrebbe dovuto essere il più felice.

Эта песня, «Танцюєш І Плачеш», от 100лиця – это такая пронзительная история о разбитом сердце, когда всё идёт не так, как мечталось. Представь себе: девушка в белом платье, её день свадьбы, но вместо радости она танцует вальс и плачет. Почему? Потому что «Але не з тим танцювати хотіла» [Но не с тем хотела танцевать]. Это так грустно, когда внешне всё идеально, а внутри – буря.

Парень, от лица которого поётся песня, не может понять, как забыть эту боль. Он спрашивает: «Скажіть по чому кохання, я куплю, щоб більше не мати страждання» [Скажите, почем любовь, я куплю, чтобы больше не страдать]. Он даже хочет, чтобы ему «просто відрізали пам'ять» [просто отрезали память], лишь бы не помнить. Это очень сильные эмоции, когда любовь причиняет такую боль, что хочется просто стереть все воспоминания. Он вспоминает их ночи, её «блакитні очі» [голубые глаза] и её слова о любви, которые оказались ложью. Песня передаёт это чувство отчаяния и одиночества, когда один человек уходит, а другой остаётся «самотній птах» [одинокой птицей].

In "Наодинці (Naodyntsi)" nimmt uns 100лиця mit auf eine Reise durch seine Gedanken, während er alleine ist. Er singt davon, wie er "Наодинці я" [Ich bin alleine] auftritt und seine Musik spielt, während die Person, an die er denkt, woanders ist, vielleicht "Ти десь там у метро / Слухаєш моє музло" [Du bist irgendwo in der U-Bahn / Hörst meine Musik]. Es ist ein Gefühl der Trennung, das sich durch den Song zieht, während er sich an gemeinsame Zeiten erinnert, wie "Як це було в перший раз / Ти стидалась / А я давав газ-газ" [Wie es das erste Mal war / Du warst schüchtern / Und ich gab Gas-Gas].

Er beschreibt eine Art von Isolation, die nicht nur physisch ist, sondern auch mental, mit "Думки розмиті / Стакани немиті / Світла знов нема / Телеграм забитий" [Gedanken verschwommen / Gläser ungewaschen / Kein Licht mehr / Telegram überfüllt]. Trotzdem ist er "Наодинці, я в оффлайні" [Alleine, ich bin offline]. Die Beziehung scheint kompliziert zu sein, er sieht sie als "Космос" [Kosmos], während er sich selbst als "просто босяк" [einfach ein Penner] bezeichnet. Das Ganze fühlt sich an wie eine Reality-Show, "Ми, як на шоу Холостяк" [Wir sind wie in der Show Der Bachelor], aber mit dem Unterschied, dass sie "на екрані" [auf dem Bildschirm] ist und er "вдома, на дивані" [zu Hause, auf dem Sofa] sitzt und "дешевий шмурдяк" [billigen Fusel] trinkt. Es ist ein ehrlicher und melancholischer Blick auf Einsamkeit und unerfüllte Sehnsüchte.

See lugu viib meid otse artisti mõttemaailma, kes tunneb end üsna üksikuna. Ta laulab: "Наодинці я / Наодинці / Просто наодинці" [Ma olen üksi / Üksi / Lihtsalt üksi]. Ta esineb, võib-olla isegi sinikaid saades, samal ajal kui tema mõtetes olev inimene kuulab tema muusikat kusagil metroos. See on selline mõtisklus elust, kus ta tunneb end tihti jalul kukkumas ja lund sadamas, samal ajal kui ta ise kitarriga bussipeatuses on.

Laulus on tunda ka igatsust ja nostalgiat. Ta meenutab lapsepõlve saginat ja esimest korda, mil nad koos olid, kui tüdruk häbenes ja tema "andis gaasi". Kuid praegu on reaalsus teine: "Ти для мене космос / Я для тебе просто босяк" [Sina oled minu jaoks kosmos / Mina olen sinu jaoks lihtsalt paljasjalgne]. Ta tunneb end nagu saates "Poissmees", kus tema on diivanil odavat jooki joomas, samal ajal kui teine on ekraanil. See on aus ja natuke kurb pilguheit üksindusele ja soovile olla kellegagi koos, isegi kui olud seda ei luba.

Piesa "Наодинці" (Naodyntsi) de 100лиця te poartă într-o atmosferă melancolică, dar plină de sinceritate. Artistul ne vorbește despre singurătate, chiar dacă știe că muzica lui ajunge la oameni. Îmi place cum descrie contrastul dintre el, cântând la chitară într-o stație de autobuz, în timp ce cineva îi ascultă muzica în metrou. E o imagine puternică a conexiunii invizibile dintre artist și public.

Versurile sunt pline de detalii cotidiene care fac piesa foarte reală: "Стакани немиті" (Pahare nespălate), "Світла знов нема" (Iar nu e lumină), "Тиждень не в онлайні" (O săptămână offline). El se simte singur, chiar dacă își amintește de o relație trecută, când "Ти стидалась / А я давав газ-газ" (Tu erai timidă / Iar eu îi dădeam gaz-gaz). E o piesă despre dor, despre amintiri și despre cum viața de artist poate fi uneori solitară, chiar și atunci când ești ascultat de mii de oameni. Finalul, cu referința la "Холостяк" (Burlacul) și el "вдома, на дивані / Допиваю дешевий шмурдяк" (acasă, pe canapea / Termin de băut un vin ieftin), e amuzant și trist în același timp.

Píseň "Танцюєш І Плачеш" [Tancuješ a pláčeš] od ukrajinského umělce 100лиця je srdceryvný příběh o zlomeném srdci a nešťastné lásce. Představ si scénu: dívka v bílých šatech, tančí valčík, ale pláče. Všechno je, jak chtěla, ale ne s tím, s kým chtěla tančit. Zpěvák se ptá: "Скажіть по чому кохання, Я куплю, щоб більше не мати страждання" [Řekněte, kolik stojí láska, koupím ji, abych už netrpěl]. Je to tak silné, když se ptá, jestli by nebylo lepší si nechat odříznout paměť, protože srdce "Це вам не камінь" [To není kámen].

Texty jsou plné bolesti a zklamání. Zpěvák vzpomíná na společné noci a na to, jak se díval do jejích modrých očí. Ona říkala, že miluje, ale ve skutečnosti jen "моє серце спопеляєш Холодом вбиваєш" [mé srdce spaluješ, zabíjíš chladem]. Je to hořkosladké, když říká, že ji našel tam, kde už takové nejsou, a teď je na ní závoj a smutek. "Я кохав тебе, неначе це солодкий сон" [Miloval jsem tě, jako by to byl sladký sen], ale teď je sám. Je to taková ta píseň, u které si říkáš, jestli se někdy z takové bolesti dá vůbec vzpamatovat.

Priprav sa na poriadnu dávku emócií! Pieseň „Танцюєш І Плачеш“ (Tancuješ a plačeš) od 100lytsia je príbeh o zlomenom srdci a nešťastnej láske, ktorý ťa chytí za srdce. Predstav si svadbu, kde nevesta v bielych šatách tancuje, no zároveň plače. Prečo? Pretože hoci je všetko „Все, як ти хотіла“ (Všetko, ako si chcela), netancuje s tým, koho skutočne miluje. Je to poriadna dráma, však?

Spevák sa pýta: „Скажіть по чому кохання“ (Povedzte, koľko stojí láska?), aby si ju mohol kúpiť a už viac netrpieť. Alebo by si radšej nechal „просто відрізали пам'ять“ (jednoducho odrezať pamäť), lebo srdce „Це вам не камінь“ (To vám nie je kameň). Spomína na spoločné noci a jej modré oči, no uvedomuje si, že ho len klamala a „моє серце спопеляєш“ (moje srdce spaľuješ). Je to taká silná výpoveď o bolesti a sklamaní, že sa ti možno aj slza zaleskne v oku. A ten pocit, keď si uvedomíš, že „Я зараз сам на самоті, Шкода, що це не сон“ (Teraz som sám, škoda, že to nie je sen) – to je naozaj úderné.

Ova pjesma je kao kratki film o glazbeniku koji je sam, ali nije usamljen. On stoji na stajalištu s gitarom, „я з гітарой на зупинці [ja sam s gitarom na stajalištu]“, umoran, „знову падаю з ніг [opet padam s nogu]“, dok vani „знову падає сніг [opet pada snijeg]“. U isto vrijeme zamišlja nekoga tko ga negdje daleko sluša u metrou: „ти десь там у метро, слухаєш моє музло [ti si negdje tamo u metrou, slušaš moju mjuzu]“. On je fizički naodinji, „наодинці [sam]“, ali je povezan s tom osobom kroz svoju glazbu.

Stihovi skaču između smiješnih sitnica i tihe tuge: prljave čaše, „стакани немиті [čaše su neoprene]“, nema svjetla, „світла знов нема [svjetla opet nema]“, Telegram je pun poruka, ali on je „тиждень не в онлайні [tjedan dana nisam online]“. Prisjeća se djetinjstva i prvog puta s tom osobom, „як це було в перший раз [kako je to bilo prvi put]“, gdje se ona sramila, a on „давав газ-газ [davao gas-gas]“, što zvuči i nježno i pomalo bahato. Jedan od najboljih dijelova je kad kaže: „ти для мене космос, я для тебе просто босяк [ti si za mene svemir, ja sam za tebe samo klošar]“ i uspoređuje ih s emisijom „Holostyak“ [ukrajinska verzija showa „The Bachelor“], gdje je ona „на екрані [na ekranu]“, a on „вдома, на дивані, допиваю дешевий шмурдяк [kod kuće, na kauču, dopijam jeftinu cugu]“. Sve je pomalo smotano, malo tužno, malo smiješno, ali jako iskreno: život, glazba i ljubav, sve „просто наодинці [samo nasamo / kad sam sam]."}