
Wellboy laul "Додому" räägib sügavast igatsusest kodu ja pere järele. See on lugu, mis toob pisarad silma, meenutades lapsepõlve ja ema lauldud unelaule. Laulja tunneb, et isegi kõige eredamad tähed on eredamad just vanemate kodus. Ta igatseb aega, mil ema õpetas talle laule ja laulis hällilaule.
Laulus on ka lootusesõnum, et ta naaseb koju: "Повернусь додому, Я обов'язково" [Ma tulen koju tagasi, ma kindlasti teen seda]. See on nagu lubadus iseendale ja oma perele. Laulja mõtiskleb, kuidas väikesest toolist kasvab välja suur lava ja kuidas ta annab endast kõik publikule. Kuid kõige selle keskel ei unusta ta kunagi oma juuri ega seda, kes ta on, sest süda on avatud ja ta pole emast nii kaua aega näinud. Meri pole nii soolane kui need õnnepisarad ja koduigatsus. See on liigutav meeldetuletus, et hoolimata eluteest on kodu alati südames.
Prépare-toi à une chanson qui te donnera envie de rentrer chez toi ! Dans « Додому (Dodomu) », Wellboy nous emmène dans un voyage rempli de nostalgie et d'amour familial. Il nous parle de ses « Сльози першою росою » [Larmes comme la première rosée] et de son désir ardent de retrouver sa maison. C'est une chanson sur le retour inévitable, où il est sûr de revenir « додому, я обов'язково » [à la maison, c'est sûr].
Ce qui est vraiment touchant, c'est la façon dont il se souvient de sa mère. Il nous dit que « У батьківській хаті яскравіші зорі » [Dans la maison de mes parents, les étoiles sont plus brillantes] et que sa mère lui a appris et lui a chanté des berceuses. C'est un rappel puissant de l'importance des racines et des souvenirs d'enfance. Et même si la scène devient grande, il n'oublie jamais d'où il vient, se demandant « Не забувай хто ти » [N'oublie pas qui tu es]. C'est une mélodie douce et pleine d'émotion qui te rappellera tes propres souvenirs de famille.
Piesa „Додому” (Acasă) de Wellboy este o melodie plină de emoție, care te va atinge direct la inimă. Este vorba despre dorul de casă și de familie, mai ales de mamă. Artistul cântă despre cum se va întoarce acasă, „Першою росою / Повернусь додому / Я обов'язково” (Cu prima rouă / Mă voi întoarce acasă / Cu siguranță), și despre amintirile dragi din copilărie, cum ar fi stelele mai luminoase din casa părintească și cântecele de leagăn ale mamei: „У батьківській хаті / Яскравіші зорі / Вчила мене мати / Співала колискову” (În casa părintească / Stele mai luminoase / M-a învățat mama / A cântat cântec de leagăn).
Melodia vorbește și despre drumul de la începuturi umile – „Із маленького стульчика рано / Виростає велика сцена” (De pe un scăunel mic, devreme / Crește o scenă mare) – până la succes, dar fără a uita de unde a plecat. Wellboy subliniază importanța de a-ți aminti cine ești: „Не забувай хто ти” (Nu uita cine ești). Refrenul, cu lacrimile sale „першою росою” (ca prima rouă) și dorul intens de mamă – „Я так давно, я так давно не бачив мами” (De atât de mult timp, de atât de mult timp nu am mai văzut-o pe mama) – este cu adevărat emoționant. Chiar și marea nu este „Не таке солоне / Як ті сльози щастя / Як туга за домом” (Nu atât de sărată / Ca acele lacrimi de fericire / Ca dorul de casă). Este o odă adusă rădăcinilor și legăturilor de familie.
Preparati a un viaggio emozionante con "Додому (Dodomu)" di Wellboy! Questa canzone è un inno toccante al ritorno a casa e ai ricordi d'infanzia. Immagina le lacrime che scendono "Першою росою" (come la prima rugiada) mentre il cantante promette "Повернусь додому Я обов'язково" (tornerò a casa, sicuramente). È un desiderio profondo di rivedere la propria famiglia, specialmente la madre.
Wellboy ci porta nella casa dei genitori, dove le stelle sono più luminose ("У батьківській хаті Яскравіші зорі") e dove la madre gli cantava la ninna nanna ("Вчила мене мати Співала колискову"). C'è anche un bel contrasto tra l'infanzia e la vita adulta: "Із маленького стульчика рано Виростає велика сцена" (Da una piccola sedia, presto cresce un grande palco). Nonostante il successo, il cuore rimane legato alle radici, e il mare non è così salato "Як ті сльози щастя Як туга за домом" (come quelle lacrime di felicità, come la nostalgia di casa). È una canzone che ti farà pensare alla tua casa e a chi ami!
In "Додому (Dodomu)" neemt Wellboy ons mee op een emotionele reis naar huis. Het lied begint met de krachtige beelden van tranen, die vallen als de eerste dauw, en de belofte: "Повернусь додому, Я обов'язково" [Ik zal zeker thuiskomen]. Dit gevoel van thuiskomen is diep verbonden met jeugdherinneringen, zoals de sterren die helderder schijnen in het ouderlijk huis en de moeder die slaapliedjes zong. Het is een herinnering aan de basis, aan wie je bent, zelfs als je van een klein krukje naar een groot podium groeit.
Het lied benadrukt het belang van je wortels niet te vergeten: "Не забувай хто ти" [Vergeet niet wie je bent]. Wellboy zingt over de open deuren van het hart en de lange tijd dat hij zijn moeder niet heeft gezien: "Я так давно, я так давно не бачив мами" [Ik heb mijn moeder zo lang niet gezien]. Zelfs de zee is niet zo zout als de tranen van geluk en heimwee. Het slaapliedje, "Коли-коли-колискова" [Slaapliedje], wordt een echo die wordt doorgegeven, van generatie op generatie, zodat kinderen opnieuw hun eigen slaapliedje kunnen zingen. Het is een prachtig eerbetoon aan familie, herinneringen en de onvermijdelijke drang om terug te keren naar waar je vandaan komt.
¡Prepárate para sentir una conexión profunda con "Додому (Dodomu)" de Wellboy! Esta canción es un viaje emocional que te llevará de vuelta a tus raíces. El artista nos habla de las "Сльози / Першою росою / Повернусь додому / Я обов'язково" [Lágrimas / Con el primer rocío / Volveré a casa / Definitivamente], expresando un anhelo inmenso por regresar a su hogar.
Wellboy nos comparte la nostalgia de la casa de sus padres, donde "Яскравіші зорі" [las estrellas son más brillantes] y su madre le "Вчила мене мати / Співала колискову" [enseñó y cantó nanas]. Es una canción que celebra la conexión con la familia y el lugar de origen, recordándonos que no importa cuán lejos lleguemos, siempre debemos recordar "Не забувай хто ти" [No olvides quién eres]. ¡Es una melodía que te tocará el corazón y te hará pensar en tu propio hogar!
Wellboys Lied "Додому (Dodomu)" ist eine wunderschöne und emotionale Reise zurück zu den Wurzeln. Es geht um die tiefe Sehnsucht nach Zuhause und der Familie, besonders der Mutter. Der Künstler singt davon, wie er als "erste Tau" [Першою росою] nach Hause zurückkehren wird und wie die Sterne im Elternhaus [У батьківській хаті] heller leuchten. Es ist ein Gefühl, das viele kennen: die Geborgenheit und die Erinnerungen an die Kindheit, wenn die Mutter ein Schlaflied sang [Співала колискову].
Das Lied spricht auch von der Entwicklung vom kleinen Stuhl [Із маленького стульчика] zur großen Bühne [Виростає велика сцена] und wie man sich dabei selbst treu bleiben soll: "Vergiss nicht, wer du bist" [Не забувай хто ти]. Die Tränen, die im Lied erwähnt werden, sind keine traurigen Tränen, sondern "Tränen des Glücks" [сльози щастя] und der Sehnsucht nach Zuhause [туги за домом]. Es ist ein Lied, das das Herz öffnet und uns daran erinnert, wie wichtig unsere Herkunft und unsere Lieben sind.
Ta pesem je kot dolg klic srca nazaj domov. Refren se znova in znova vrne k vrsticam „Сльози / Першою росою / Повернусь додому, я обов'язково“ [Solze / kot prva rosa / vrnil se bom domov, zagotovo], kot da si pevec ves čas ponavlja obljubo, da se bo nekoč vrnil v domačo hišo. „У батьківській хаті яскравіші зорі“ [V starševski hiši so bolj svetle zvezde] pove vse: doma je isto nebo, ampak tam se zdi bolj svetlo, ker tam so starši, spomini in občutek varnosti. Mati ga je „вчила мене мати, співала колискову“ [me učila, pela mi uspavanko] in te uspavanke so še vedno jedro njegovega sveta, tudi ko je daleč.
V besedilu se lepo menja svet malega otroka in svet velikega odra: „із маленького стульчика рано виростає велика сцена“ [iz majhnega stolčka zgodaj zraste velik oder]. Kot da bi rekel: iz tistega majhnega stola pri mami je zrasla njegova glasbena pot. Hkrati si ponavlja „не забувай хто ти“ [ne pozabi, kdo si], da ga uspeh ali oddaljenost od doma ne bi odtrgala od korenin. Morje „не таке солоне, як ті сльози щастя, як туга за домом“ [ni tako slano kot solze sreče, kot hrepenenje po domu], kar je lep, malo boleč humor: celo morje ni tako slano kot njegove domače solze. Na koncu pride še občutek kroženja tradicije: uspavanka potuje „передасть по колу … щоби своїм дітям заспівати знову рідну колискову“ [po krogu naprej … da bi svojim otrokom spet zapeli domačo uspavanko]. Pesem je mehka, nostalgična in zelo direktna: uspeh je super, ampak misli so še vedno pri mami in pri hiši, kjer so zvezde bolj svetle.
Piosenka Wellboya „Додому” (Dodomu) to wzruszająca podróż do wspomnień i tęsknoty za domem. Artysta śpiewa o powrocie do domu rodzinnego, gdzie czeka na niego matka i gdzie gwiazdy świecą jaśniej. Łzy, o których mowa na początku, są jak „pierwsza rosa” („Першою росою”), co nadaje im świeżości i nadziei, a nie tylko smutku.
Wellboy wspomina, jak matka uczyła go i śpiewała kołysanki, co pokazuje silną więź z dzieciństwem. Nawet gdy z małego krzesełka wyrasta „wielka scena” („Виростає велика сцена”), a cała sala pulsuje z tobą, artysta nie zapomina, skąd pochodzi. Morze nie jest tak słone, jak „łzy szczęścia” („сльози щастя”) i tęsknota za domem. Kołysanka, która kiedyś była śpiewana przez matkę, teraz przekazywana jest dalej, by dzieci mogły usłyszeć „rodzinną kołysankę” („Рідну колискову”). To piękna opowieść o korzeniach, miłości rodzinnej i powrocie do tego, co najważniejsze.
U pesmi "Додому" (Dodomu), Wellboy nas vodi na emotivno putovanje kući, tamo gde je sve počelo. Kroz stihove kao što su "Сльози першою росою Повернусь додому Я обов'язково" (Suze kao prva rosa, vratiću se kući, sigurno), osećamo duboku čežnju za domom i porodicom. On se priseća majčine uspavanke i zvezda koje su sjajnije u roditeljskoj kući, što nam govori o toplini i sigurnosti koju dom pruža.
Ova pesma je prelepa priča o odrastanju i sećanju na korene. Wellboy peva o tome kako iz malog deteta izrasta velika zvezda, ali nikada ne zaboravlja ko je, uz reči "Не забувай хто ти" (Ne zaboravi ko si). More mu nije tako slano kao suze sreće i čežnje za domom, a uspavanka se prenosi s generacije na generaciju, donoseći utehu i sećanje na detinjstvo. Prava himna za sve nas koji volimo da se vratimo tamo gde pripadamo!
Velkommen til Wellboys «Додому»! Denne sangen er en skikkelig hjertevarm reise hjem, og den kommer til å gripe deg. Den handler om lengselen etter å komme tilbake til røttene, til foreldrenes hus hvor stjernene er «яскравиші зорі» [klarere stjerner].
Wellboy synger om tårer som «першою росою» [første dugg] og løftet om å komme hjem «обов'язково» [helt sikkert]. Han minnes moren sin som lærte ham å synge vuggesanger, og hvordan en liten stol kan bli til en stor scene. Det er en fin påminnelse om å aldri glemme hvor man kommer fra, selv når man er langt borte. Og den linjen om at han ikke har sett moren sin på lenge – «Я так давно, я так давно не бачив мами» [Jeg har ikke sett mamma på så lenge, så lenge] – den treffer hardt, ikke sant?
Sabe aquela sensação de querer voltar para casa, para a segurança da sua família? A música "Додому (Dodomu)" do Wellboy é exatamente sobre isso! Ele canta sobre as lágrimas que caem "Першою росою" [como o primeiro orvalho] e a certeza de que "Повернусь додому Я обов'язково" [voltarei para casa, com certeza]. É um sentimento universal de saudade e a promessa de retorno ao lar.
Wellboy nos leva para a casa dos pais, onde "Яскравіші зорі" [as estrelas são mais brilhantes] e a mãe cantava canções de ninar. Ele reflete sobre sua jornada, de um "маленького стульчика рано" [pequeno banquinho cedo] para um "велика сцена" [grande palco], mas nunca esquecendo suas raízes. A canção é um abraço apertado na memória da infância e na importância da família, com a melodia de uma canção de ninar que "Передасть по колу" [passará adiante] para as futuras gerações.
Dziesma "Додому" jeb "Mājās" ir sirsnīgs stāsts par atgriešanos mājās un nostalģiju. Wellboy dzied par atgriešanos mājās kā "pirmajā rasā" ("Першою росою"), solot, ka viņš noteikti atgriezīsies ("Я обов'язково").
Viņš atceras savu bērnību, kā māte viņu mācīja un dziedāja šūpuļdziesmas ("Вчила мене мати, Співала колискову"). Dziesma runā par to, kā no maza krēsliņa ("Із маленького стульчика рано") izaug liela skatuve, un tu atdod visu sevi ("І ти віддаєш всього себе"). Tomēr, neskatoties uz panākumiem, viņš neaizmirst, kas viņš ir ("Не забувай хто ти"), un ilgojas pēc mātes, kuru nav redzējis tik ilgi ("Я так давно, я так давно не бачив мами"). Pat jūras sāļums nevar līdzināties laimes asarām un mājupceļa ilgām ("Море не таке солоне, Як ті сльози щастя, Як туга за домом"). Šī ir dziesma par saknēm, ģimeni un siltajām atmiņām, kas mūs vienmēr velk atpakaļ mājās.
Wellboy'dan "Додому (Dodomu)" şarkısı, ev özlemi ve anavatan sevgisiyle dolu, içten bir parça. Şarkı, sanatçının gözyaşlarıyla ["Сльози / Першою росою"] eve, ilk çiğ tanesi gibi döneceğini anlatıyor. Annesinin ona ninni söylediği çocukluğuna, babasının evindeki parlak yıldızlara duyduğu özlemi dile getiriyor.
Şarkı, küçük bir taburede başlayan hayallerin büyük bir sahneye dönüşmesini ve tüm salonun seninle birlikte atmasını anlatıyor ["Із маленького стульчика рано / Виростає велика сцена / І весь зал пульсує з тобою"]. Ama ne kadar büyürsen büyü, kim olduğunu unutmaman gerektiğini hatırlatıyor ["Не забувай хто ти"]. Sanatçı, annesini ne kadar uzun zamandır görmediğini de içtenlikle ifade ediyor ["Я так давно, я так давно не бачив мами"]. Deniz bile, eve duyulan özlem kadar tuzlu değil diyor ["Море / Не таке солоне / Як ті сльози щастя / Як туга за домом"]. Bu ninni, bir leylek aracılığıyla nesilden nesile aktarılarak çocuklara söylenecek, böylece evin sıcaklığı ve anıları hep canlı kalacak.
Приготовьтесь к песне, которая сразу тронет ваше сердце! "Додому" от Wellboy – это очень личная и искренняя композиция о тоске по дому, семье и детству. Певец вспоминает свою маму, которая учила его петь колыбельные и где "У батьківській хаті / Яскравіші зорі" [В родительском доме / Ярче звезды].
Это не просто ностальгия; это глубокое чувство, которое заставляет его обещать: "Повернусь додому / Я обов'язково" [Вернусь домой / Я обязательно]. Он сравнивает свои слезы счастья и тоски по дому с морем, говоря: "Море / Не таке солоне / Як ті сльози щастя / Як туга за домом" [Море / Не такое соленое / Как те слезы счастья / Как тоска по дому]. Это очень трогательно, как он связывает свои детские воспоминания о колыбельных с желанием передать их своим детям. Эта песня – настоящее путешествие в самые теплые уголки души.
"Додому (Dodomu)" känns som ett långt, lite tårögt sms hem till mamma, förvandlat till en låt. Texten kretsar runt längtan tillbaka till barndomshemmet: han lovar gång på gång att komma hem igen, "Повернусь додому, я обов'язково" [Jag kommer hem, jag, absolut]. Tårarna blir till naturbilder: "Сльози першою росою" [Tårar som den första daggen], som om känslorna på riktigt ligger på gräset utanför huset där han växte upp. I "батьківській хаті" [föräldrarnas hus] är stjärnorna "яскравіші" [klarare], och mamman som "вчила мене мати, співала колискову" [mamma lärde mig, sjöng en vaggvisa] är centrum för allt.
Samtidigt står han nu på en stor scen: "Із маленького стульчика рано виростає велика сцена" [från den lilla stolen växer en stor scen fram]. Den där lilla pallen där barnet sitter och lyssnar på vaggvisor blir till en scen där "весь зал пульсує з тобою" [hela publiken pulserar med dig] och du "віддаєш всього себе" [ger hela dig själv]. Det är ganska rörande: mitt i framgången upprepar han "Не забувай хто ти" [glöm inte vem du är], och erkänner "я так давно не бачив мами" [det var så länge sedan jag såg mamma]. Till och med havet jämförs med hemlängtan: "Море не таке солоне, як ті сльози щастя, як туга за домом" [havet är inte lika salt som de där lyckotårarna, som längtan hem]. Vaggvisan går vidare "по колу" [i en cirkel], från storken och marabun till nästa generation, "щоби своїм дітям заспівати знову рідну колискову" [för att sjunga den igen för sina egna barn]. Det är samma enkla idé genom hela låten: hur långt du än flyger, så sitter den där gamla vaggvisan kvar i dig.
Wellboy's "Додому (Dodomu)" is a really touching song about longing for home and family. He sings about returning home "Першою росою" [with the first dew] and how the stars are brighter in his parents' house. It’s clear he misses his mom a lot, saying "Я так давно, я так давно не бачив мами" [I haven't seen my mom for so long].
He also reflects on his journey from a small chair to a big stage, remembering to "Не забувай хто ти" [Don't forget who you are]. The song beautifully connects the personal feeling of missing home with a broader idea of passing down traditions, like a lullaby, to future generations. Even the sea isn't as salty as his tears of happiness and longing for home!
Wellboyn "Додому (Dodomu)" on kaunis ja tunteikas kappale, joka kertoo kotiinpaluun kaipuusta ja rakkaudesta perhettä kohtaan. Laulaja toistaa usein, että "Повернусь додому Я обов'язково" [Palaan kotiin, minä varmasti], mikä kuvastaa vahvaa halua palata juurilleen. Koti on paikka, jossa "У батьківській хаті Яскравіші зорі" [Vanhempien talossa tähdet ovat kirkkaampia] ja jossa äiti opetti ja lauloi tuutulauluja.
Kappaleessa on myös koskettava vastakohta lapsuuden unelmille ja nykyhetkelle: "Із маленького стульчика рано Виростає велика сцена" [Pienestä tuolista kasvaa suuri lava]. Tämä kuvaa matkaa lapsuudesta aikuisuuteen ja menestykseen, mutta muistuttaa samalla, ettei saa unohtaa, kuka on ja mistä tulee: "Не забувай хто ти" [Älä unohda kuka olet]. Laulaja kaipaa äitiään ja toteaa, että "Я так давно, я так давно не бачив мами" [En ole nähnyt äitiäni niin pitkään aikaan]. Meren suolaisuuskaan ei vedä vertoja onnenkyynelille ja kodin kaipuulle, mikä tekee tästä kappaleesta todella sydäntä lämmittävän.
Píseň „Додому (Dodomu)“ od Wellboye je dojemnou ódou na domov a rodinu, plnou silných obrazů a emocí. Už od prvních řádků „Сльози, першою росою, повернусь додому, я обов'язково“ [Slzy, první rosou, vrátím se domů, určitě] cítíme hlubokou touhu po návratu. Je to píseň o vzpomínkách na dětství, na rodičovský dům, kde „У батьківській хаті яскравіші зорі“ [V rodičovském domě jsou jasnější hvězdy] a kde matka zpívala ukolébavky.
Wellboy krásně propojuje dětství s dospělostí, když zpívá o tom, jak „Із маленького стульчика рано виростає велика сцена“ [Z malé židličky brzy vyroste velké pódium]. Připomíná nám, abychom nikdy nezapomněli, kdo jsme, a to i přes úspěch. Zvláště dojemný je verš „Я так давно, я так давно не бачив мами“ [Tak dlouho, tak dlouho jsem neviděl mámu], který ukazuje stesk po blízkých. Moře, které „Не таке солоне, як ті сльози щастя, як туга за домом“ [Není tak slané jako ty slzy štěstí, jako stesk po domově], je silná metafora pro hloubku citů. Celá píseň je jako ukolébavka, která se předává z generace na generaci, aby se „своїм дітям заспівати знову рідну колискову“ [svým dětem zazpívala znovu rodná ukolébavka].
Wellboy "Додому (Dodomu)" című dala egy gyönyörű és szívhez szóló utazás hazafelé, tele nosztalgiával és szeretettel. A dalszövegben a könnyek, mint az első harmat, visszatérő motívumok, amelyek a hazatérés ígéretét hordozzák: "Сльози / Першою росою / Повернусь додому / Я обов'язково" [Könnyek / Első harmatként / Hazatérek / Feltétlenül].
A dal az otthon melegét és a családi kötelékeket ünnepli. A szülői házban a csillagok is fényesebbek, és az anya altatója, amit gyerekkorában énekelt, visszhangzik a sorokban: "У батьківській хаті / Яскравіші зорі / Вчила мене мати / Співала колискову" [A szülői házban / Fényesebbek a csillagok / Anyám tanított / Altatót énekelt]. A tenger sem olyan sós, mint a boldogság könnyei vagy a honvágy: "Море / Не таке солоне / Як ті сльози щастя / Як туга за домом" [A tenger / Nem olyan sós / Mint a boldogság könnyei / Mint a honvágy]. Ez a dal egy igazi ölelés a léleknek, ami emlékeztet minket arra, hogy soha ne felejtsük el, kik vagyunk és honnan jöttünk.
Pjesma "Додому" (Dodomu) od Wellboya je topla i iskrena oda domu i obitelji. Kroz stihove poput "Повернусь додому Я обов'язково" (Vratit ću se kući, sigurno ću) i "Я так давно, я так давно не бачив мами" (Tako dugo, tako dugo nisam vidio mamu), osjećamo duboku čežnju za povratkom. Pjesma nas podsjeća na važnost obiteljskog doma, gdje su "У батьківській хаті Яскравіші зорі" (U roditeljskoj kući zvijezde sjajnije) i gdje je majka pjevala uspavanke.
Wellboy nas vodi na putovanje od malog stolca do velike pozornice, ali uvijek se vraća na sjećanje na dom. Suze u pjesmi nisu samo tuga, već i suze sreće i čežnje, "Не таке солоне Як ті сльози щастя" (Nije tako slano kao te suze sreće). Pjesma je predivan podsjetnik da bez obzira gdje nas život odvede, uvijek nosimo dom u srcu, a uspavanka koju nam je majka pjevala ostaje s nama, prenoseći se s generacije na generaciju.
Pasiruoškite susipažinti su Wellboy daina „Додому“ (Namų link)! Ši daina – tai nuoširdus pasakojimas apie ilgesį namų ir mamos. Kiekvienas žodis čia persmelktas nostalgijos ir švelnumo, primenančio apie vaikystę ir brangius prisiminimus.
Wellboy dainuoja apie grįžimą namo su „сльози першою росою“ (ašaromis kaip pirmąja rasa), pabrėždamas, kad tai tikrai įvyks: „Повернусь додому я обов'язково“ (Aš tikrai grįšiu namo). Jis prisimena, kaip „у батьківській хаті яскравіші зорі“ (tėvų namuose žvaigždės ryškesnės) ir kaip mama mokė jį dainuoti lopšines. Tai daina, kuri privers susimąstyti apie savo šaknis ir tai, kas jums iš tiesų svarbu. Argi ne nuostabu, kaip muzika gali sujungti mus su mūsų praeitimi?
Pripravte sa na poriadnu dávku emócií s piesňou "Додому" od Wellboya! Je to taká dojímavá pieseň o túžbe vrátiť sa domov, k rodičom. Predstavte si slzy, ktoré sú ako prvá rosa, a sľub, že sa určite vrátite domov: "Повернусь додому Я обов'язково" [Určite sa vrátim domov].
Wellboy nám tu pripomína, že v rodičovskom dome sú hviezdy jasnejšie a spomína na mamu, ktorá ho učila a spievala mu uspávanky. Je to taký krásny kontrast medzi malou stoličkou z detstva a veľkým pódiom, kde "весь зал пульсує з тобою" [celá sála pulzuje s tebou]. A hoci je more slané, nie je také slané ako slzy šťastia a túžby po domove. Táto pieseň je ako uspávanka, ktorá sa šíri ďalej a ďalej, aby si ju deti mohli zaspievať znova. Je to naozaj krásna óda na domov a rodinu!