Cobblestone označuje dlažební kostky, tedy kameny používané k dláždění ulic. Je to zajímavé slovo, protože se v moderních písních nevyskytuje tak často a evokuje starší, malebnější prostředí.
V kontextu písně „The Sound of Silence“ slovo „cobblestone“ pomáhá vykreslit obraz osamělých, tichých ulic, po kterých se protagonista prochází. Přispívá k melancholické a introspektivní atmosféře skladby.
Píseň „The Sound of Silence“ v podání americké a cappella skupiny Pentatonix nás zavádí do tiché konverzace se starou známou, tmou. Vypravěč se prochází sám dlážděnými ulicemi, když ho náhle oslní záblesk neonového světla. Toto světlo odhaluje znepokojivou vizi: tisíce lidí, kteří sice mluví, ale nekomunikují, a slyší, ale nenaslouchají. Vytvářejí písně, které nikdo nesdílí, a bojí se narušit všudypřítomné ticho.
Vypravěč se je snaží varovat, že „ticho roste jako rakovina“, ale jeho slova dopadají bez odezvy do „studen ticha“. Lidé se místo toho klaní „neonovému bohu“, kterého si sami stvořili, a ignorují vzkazy skutečných proroků. Tyto vzkazy, jak píseň naznačuje, nejsou v křiklavých reklamách, ale jsou napsány na zdech metra a šeptány v samotném „zvuku ticha“, kde se skrývá skutečná moudrost.