Подснежниками [podsnezhnikami] znamená „sněženkami“, tedy jarními květinami, které často vyrůstají ještě ze sněhu. V písni se zpívá, že tělo ukryly právě sněženky: «Пока тело не укрыло подснежниками» [Poka telo ne ukrylo podsnezhnikami]. Tento neobvyklý a poetický obraz spojuje krásu přírody s tajemnou, melancholickou atmosférou písně.
V písni POMNI někdo vzpomíná na člověka, který ho dokázal vytáhnout z úplné prázdnoty. „Помни, ты напомни“ [Pamatuj, připomeň mi] zní jako prosba, aby se neztratila vzpomínka na chvíli, kdy druhá osoba „из пустоты меня ты позвала“ [zavolala mě z prázdnoty]. Ještě silnější je obraz rozbitého světa, který znovu složila: „Как убитый мир мой вновь ты собрала“ [jak jsi můj zničený svět znovu poskládala]. Do toho přichází první tanec, květiny a střecha, kam za ní vypravěč míří. Romantické gesto se tu potkává s pocitem, že mu někdo doslova zachránil duši.
Druhá část je mnohem podivnější a právě proto zajímavá. Lidé jim říkají, že je čas skončit a že se z „матрицы“ [Matrixu] neprobudí, tedy že uvízli v umělém nebo otupělém světě. Podnik už zavřel dveře, cesta domů má pro jednoho dvacet kilometrů a pro druhého „пропасть“ [propast]. Přesto se od sebe nedokážou odtrhnout: „Я искушение, ты спасение“ [Já jsem pokušení, ty jsi záchrana]. A pak přijde obraz skoro jako z podivné pohádky: tělo zakryjí sněženky, „прям как ангелы спасают грешников“ [stejně jako andělé zachraňují hříšníky]. Sněženky jsou první jarní květiny, takže ten verš spojuje smrtelně temný obraz s něčím křehkým a novým. Titulní slovo помни znamená „pamatuj“ a celá píseň se k němu vrací jako k poslednímu poutu mezi dvěma lidmi.