Hjärtansfröjd doslova znamená "radost srdce". Je to krásné a poněkud staromódní slovo, které se v moderní švédštině už tak často nevyskytuje.
V kontextu písně, která je tradiční švédskou lidovou písní, se "hjärtansfröjd" používá jako něžné oslovení milované osoby, ale také jako název pro druh květiny (maceška). Tato dvojí symbolika – milovaná osoba a květina – dodává slovu hloubku a poetiku, což z něj činí velmi zajímavý výběr.
„Uti vår hage“ znamená přibližně „V naší zahradě“ a text zve milovaného člověka na místo plné modrých bobulí a květin: „Uti vår hage där växa blå bär“ [V naší zahradě rostou modré bobule]. Hned potom přichází něžné „Kom hjärtansfröjd“ [Přijď, radosti mého srdce]. Když chce druhý člověk něco říct nebo někoho vidět, setkají se právě tam: „Vill du mig något, så träffas vi där“ [Jestli ode mě něco chceš, sejdeme se tam]. Refrén vyjmenovává lilie, orlíčky, růže, šalvěj a mátu. Je to skoro pozvánka do voňavé zahrady, jen s trochu neobvyklou sbírkou květin a bylin.
Ve druhé sloce se zahrada mění v místo pro tanec: „Fagra små blommor där bjuda till dans“ [Krásné malé květiny tam zvou k tanci]. Mluvčí dokonce nabídne, že své milé uplete věnec: „Vill du, så binder jag åt dig en krans“ [Jestli chceš, upletu ti věnec]. Nejhezčí přichází nakonec: mezi všemi květinami a bobulemi je právě oslovený člověk nejmilejší. „Men utav alla du kärast mig är“ [Ale ze všech jsi mi nejdražší]. Díky opakování působí píseň jako jednoduché, upřímné vyznání, které se vrací ke stejnému místu i stejné radosti srdce.