Pościel znamená 'povlečení' nebo 'ložní prádlo'. Je to zajímavé slovo, protože se v písních neobjevuje tak často a má silný vizuální kontext.
V textu písně se zpívá o tom, jak někdo "vyhodí postel a povlečení" kvůli nočním můrám. Toto slovo evokuje pocit touhy po úniku a změně, což je v kontrastu s opakovanou frází "kocham być z tobą" (miluji být s tebou).
„Kocham Być Z Tobą“ znamená „Miluji být s tebou“. Název zní něžně, ale text ho staví vedle velmi nepříjemných snů. Vypravěčka nechce usínat, protože ji unavují „nocne podróże“ [noční cesty], tedy putování snovým světem. Dokonce říká: „Wyrzuci łóżko i pościel“ [Vyhodí postel i povlečení]. To je překvapivě konkrétní a trochu absurdní obraz člověka, který chce problém se sny vyřešit tak, že odstraní samotné místo ke spaní.
Ve snu jí druhá osoba „łamiesz jej kości, wyrywasz włosy, uderzasz głową“ [lámeš kosti, rveš vlasy, udeříš hlavou]. Přesto se stále opakuje „Ona kocha być z Tobą“ [Ona miluje být s tebou]. Později se pohled změní z „ona“ na „já“: „Miałam znów sen, łamiesz mi kości“ [Zase se mi zdálo, lámeš mi kosti] a „Kocham być z Tobą“ [Miluji být s tebou]. Právě tento rozpor je na písni tak silný: blízkost k někomu je vyjádřena stejnou větou, která následuje po obrazech násilí. Opakování působí skoro jako zaklínadlo, zatímco odmítání „fikcyjnych miejsc i postaci“ [fiktivních míst a postav] ukazuje, že už nechce navštěvovat ani snové světy a jejich vymyšlené obyvatele.