Déraillent znamená doslova „vykolejují“, tedy že vlak nebo něco na kolejích opustí trať. V písni se výraz opakuje u „společnosti vojáků korálu“, kteří pijí, zpívají a „vykolejují“, což vytváří surrealistický obraz nespoutané jízdy bez směru a řidiče.
Raphaël a Pomme sedí ve vlaku, který v noci uhání za někým, koho dlouho neviděli. Celá píseň stojí na jedné nervózní větě, kterou si opakují jako zaklínadlo: "Je ne sais pas ce que je ferai" (Nevím, co udělám), "Quand je te verrai" (Až tě uvidím), "Mais je ne pleurerai pas" (Ale nebudu plakat). Že nebrečet si musí slibovat pořád dokola, prozrazuje víc než jakékoli vyznání.
Za oknem je to čím dál podivnější. Vzpomínky hoří, za horami čeká "le dernier ferry, pour le paradis" (poslední trajekt do ráje) a ve vagonu se baví rota korálových vojáků, kteří pijí, zpívají a "déraillent" (vykolejují, tedy i ztrácejí hlavu). Vlak jede "sans direction sans chauffeur" (bez směru, bez řidiče), takže cestu nikdo neřídí, ale zpěvák už slyší tlouct srdce toho, ke komu jede. Je to krásně neklidná ukolébavka o tom, jak se člověk těší a bojí zároveň.
Raphaël Haroche, kterému všichni říkají prostě Raphaël, se narodil 7. listopadu 1975 v Paříži. Jeho matka pochází z Argentiny a otec má ruské kořeny. Ve francouzské hudbě se prosadil na začátku nultých let jako písničkář s křehkým, trochu zastřeným hlasem a romantickými baladami.
Zlom přišel s albem a písní "Caravane" z roku 2005. V únoru 2006 za ně dostal na Victoires de la musique tři ceny: pro nejlepšího zpěváka roku, za album roku a za píseň roku. Pak vydával další desky, například "Anticyclone" (2017), a v roce 2020 album "Haute fidélité", které natočil s elektroničtějším zvukem.