Lençóis se doslovně překládá jako „prostěradla“. Je to zajímavé slovo, protože se v písních nevyskytuje každý den a má v kontextu této písně romantický podtext.
Zpěvák vzpomíná na intimní chvíle se svou láskou, když zpívá: „Tanto quanto nós voávamos debaixo dos lençóis“ (Tolik, kolik jsme létali pod prostěradly). Toto slovo evokuje pocit blízkosti a nostalgie po ztracené lásce.
Tenhle chytlavý portugalský popový hit od Nuna Ribeira, kterému sekundují Calema a Mariza, tě vezme rovnou na cestu z drsného severu Portugalska do Lisabonu. Zpěvák v textu přiznává: Eu vim do norte direto a Lisboa / Atrás de um sonho que eu nem sei se voa (Přišel jsem ze severu rovnou do Lisabonu / Za snem, o kterém ani nevím, jestli vzlétne). Zanechal doma svou lásku i mámu a teď zjišťuje, že mu chybí úplně všechno. Dokonce i slavný sendvič z Porta: A francesinha já não tem picante (Francesinha už ani nepálí) a bez milované dívky mu jídlo prostě nechutná.
Celý refrén je vlastně zoufalá, přímočará prosba: Maria Joana / Apanha o primeiro autocarro / Vem ficar p'ra sempre do meu lado (Maria Joana / Nasedni na první autobus / Přijeď a zůstaň navždy po mém boku). Text staví na typickém portugalském pojmu saudade, což je hluboký stesk, který zpěváka svírá na hrudi (a saudade aperta o meu peito e dói demais – stesk mi svírá hruď a bolí až moc). Zpívá se tu o bezesných nocích a slzách, které tvoří celou řeku, ale díky rytmu má skladba obrovskou energii a donutí tě zpívat její jméno spolu s nimi.
Nuno Ribeiro je zpěvák z Portugalska, který se v roce 2009 představil v soutěži Ídolos.
Jeho hudba často vypráví o lásce a vztazích. Mezi jeho známé písně patří „Só Mais Uma Vez“, „Tu“ a „Diz-me“.