Тлеет [tleet] znamená „doutná“ nebo „žhne“ bez velkého plamene. Je to působivé a méně běžné sloveso, které dodává písni silný obraz pomalu hořící bolesti.
V textu srdce „тлеет как спичка“ [tleet kak spichka], tedy „doutná jako zápalka“. Nejde jen o skutečný oheň, ale o metaforu pro lásku a bolest, které stále tiše přetrvávají.
„Сердечко“ je píseň o lásce, která po klamu zanechává srdce osamělé a rozlomené. Vypravěčka říká: „Одинокое, расколотое сердечко“ [osamělé, rozlomené srdíčko]. Láska podle ní „капаeт на душу мою, словно свечка“ [kape na mou duši jako svíčka]. Je to zvláštní, trochu bolestný obraz: vosk ze svíčky pomalu stéká a stejně pomalu se na duši usazuje bolest. Za lží se láska schovala, ona znovu „разбила сердце“ [rozbila srdce] a minulost jí brání začít znovu bez bolesti.
Nejsilnější část přichází v obrazu zraněného srdce, které „горит и тлеет как спичка“ [hoří a doutná jako zápalka]. Oheň už není velký, ale stále nezhasl. Vypravěčka také říká, že někdy jeden člověk miluje, zatímco druhý jen dovolí, aby ho milovali: „Кто-то любит, а кто-то любить позволяет“ [někdo miluje a někdo dovoluje, aby byl milován]. Když se podíváš do jejích „чуть живые глаза“ [sotva živých očí], uvidíš duši, která se topí ve vosku. Opakovaný refrén proto působí jako návrat stejné vzpomínky: srdce je pořád blízké a vlastní, ale zároveň osamělé a rozbité.