S'éterniser znamená 'nekonečně se protahovat' nebo 'trvat věčně'. Je to sloveso, které vyjadřuje pocit, že něco trvá příliš dlouho, až se zdá, že nikdy neskončí.
V kontextu písně, kde se neustále opakuje slovo „demain“ (zítra), fráze „Demain en demain s'éternise“ (Zítra se v zítra protahuje) krásně vystihuje frustraci z neustálého odkládání věcí na neurčité „zítra“. Je to poetický způsob, jak popsat cyklus prokrastinace.
Znáte to, když si říkáte: „Udělám to zítra“? Francouzská umělkyně Luiza tenhle pocit dokonale vystihuje ve své písni „Demain Demain“. Celá píseň je vlastně o tomhle jediném slově: „demain“ (zítra). Luiza s humorem a lehkou ironií ukazuje, jak si slibujeme, že zítra bude všechno lepší: „Demain tu trouveras l'amour“ (Zítra najdeš lásku) nebo „Demain la chance tournera“ (Zítra se štěstí obrátí).
Jenže tenhle vysněný zítřek je jako fata morgána. Luiza zpívá, že „Demain c'est la terre promise“ (Zítra je země zaslíbená), ale hned dodává, že „Demain fuit qui le poursuit“ (Zítra utíká tomu, kdo ho pronásleduje). Píseň skvěle popisuje, jak odkládání věcí na neurčito vlastně paralyzuje přítomnost. Nejsilnější myšlenka je asi v řádku „Demain décourage aujourd'hui“ (Zítřek odrazuje dnešek). Je to taková chytlavá hymna pro všechny, kteří někdy něco odložili na později.
Luiza je umělkyně pocházející z Francie. Její tvorba přináší svěží pohled na současnou hudební scénu.