Tivolit je finské slovo pro 'lunaparky' nebo 'zábavní parky'. Je to zajímavé slovo, protože se neobjevuje v každé písni a má v sobě nádech hravosti a pomíjivosti.
V kontextu písně BEHM "Tivolit" se toto slovo používá metaforicky. Zpěvačka touží po místě, kde by se tivolit 'neměnil' (ei vaihda paikkaa), což symbolizuje touhu po stabilitě a trvalosti ve vztahu, na rozdíl od neustále se měnícího a pomíjivého světa zábavních parků.
Písnička „Tivolit“ od BEHM je taková krásná, zranitelná úvaha o lásce a nejistotě. Představ si, že jsi v situaci, kdy se bojíš, že se vztah rozpadne, ale zároveň se nechceš pustit. BEHM to vyjadřuje hned na začátku, když zpívá: „Hei älä herätä, pidä mua niin / Kuin et ikinä ikinä ikinä päästäisi irti“ [Hej, nebuď mě, drž mě tak / Jako bys mě nikdy, nikdy, nikdy nepustil]. Je to takový ten pocit, kdy chceš, aby ten druhý slíbil, že tě nikdy nenechá spadnout, i když se věci zkomplikují.
Celá písnička je o touze po místě, kde by láska byla v bezpečí a stálá. BEHM si přeje vzít svou lásku někam, „Missä tivolit ei vaihda paikkaa“ [Kde se lunaparky nestěhují]. Lunaparky jsou přece dočasné, ne? Přijedou, pobaví a pak se zase sbalí. Ona ale touží po něčem trvalém, kde „Ei epävarmuus ois meidän tiellä“ [Nebyla by nám v cestě nejistota]. I když je „jo ovella, puoliksi pois“ [už u dveří, napůl pryč], pořád se zastavuje a snaží se udržet to, co spolu vytvořili. Je to taková ta naděje, že i když je všechno nejisté, jejich láska může být výjimkou.