Вселенная znamená „vesmír“ nebo „universum“. Je to silné a poetické slovo, které se v písních často nevyskytuje v tak osobním kontextu.
V této písni Basta používá „Моя Вселенная“ (Můj Vesmír) jako metaforu pro osobu, která je pro něj tak důležitá, že představuje celý jeho svět. Vyjadřuje hloubku jeho citů a to, jak moc je tato osoba pro něj zásadní, což z ní činí velmi zajímavé a zapamatovatelné slovo.
Basta v této písni mluví k člověku, který je mu zároveň nesmírně blízký i úplně vzdálený. „Ты пол меня, я пол тебя, но мы не целое“ [Ty jsi polovina mě, já polovina tebe, ale nejsme celek] zní jako přiznání, že mezi nimi něco silného je, jenže společný život nefunguje. Nejsou už ani přátelé, ani nepřátelé. On říká „Я твой недостаток, ты моя Вселенная“ [Já jsem tvůj nedostatek, ty jsi můj vesmír], což je krásné i trochu bolestně přehnané: druhý člověk je celý vesmír, ale zároveň v něm zůstává prázdné místo.
Text pak přeskakuje mezi rozhodnutím odejít a neschopností přestat milovat. „Рублю якоря“ [Sekám kotvy] znamená, že se konečně odpojuje a nechává vztah za sebou. Druhá strana na něj „спускаешь на меня собак“ [poštváváš na mě psy], tedy útočí a obviňuje ho, zatímco on popisuje hádky jako výbuch hněvu a vztah jako něco, co se stále trhá a znovu lepí. Po odchodu přichází Paříž, skákání ze střech, vinyl, silnější čaj puer a město, ve kterém každý spěchá sám za svou jedinou cílem. Je to trochu filmové a schválně přehnané, ale refrén všechno vrací na zem: i když se snaží jít dál, „Скучаю без тебя, моя Вселенная“ [Chybíš mi, můj vesmíre].