Göz kırpmak doslova znamená „mrknout okem“. Je to zajímavé slovesné spojení, které se v turečtině používá pro mrknutí.
V kontextu písně, kde se zpívá o zesnulé matce, která „mrká“ z hvězd, je to velmi poetické a dojemné. Vyjadřuje to myšlenku, že i když je pryč, stále na své blízké dohlíží a dává jim znamení lásky a přítomnosti.
„Bugün Bayram“ od tureckého umělce Barışe Mança spojuje radost ze svátku s bolestí po někom, kdo odešel. Vypravěč říká: „Sen gittin gideli / İçimde öyle bir sızı var ki“ [Od té doby, co jsi odešel, mám uvnitř takovou bolest], ale věří, že ten člověk je teď „uzakta, cennette meleklerle“ [daleko, v nebi s anděly]. Představuje si, že na ně z nebe myslí a pláče. V létě ho hledá mezi hvězdami a v zimě si připomíná jeho nejteplejší vzpomínku. Je to smutný obraz, ale podaný velmi něžně, skoro jako rozhovor s někým, kdo je stále součástí rodiny.
Refrén najednou zavolá děti z postele: „Bugün Bayram, erken kalkın çocuklar“ [Dnes je svátek, rychle vstávejte, děti]. Mají si obléct nejlepší oblečení, vzít čerstvé luční květiny a hlavně „üzmeyelim bugün annemizi“ [dnes naši maminku nezarmuťme]. Děti tedy čeká sváteční návštěva maminky, která na ně čeká, zatímco svátky v rodině probouzejí smutek. Poslední verš nabízí krásně konkrétní gesto: „Gönül alır bu güzel çiçekler“ [tyto krásné květiny usmíří a potěší]. Turecké spojení „gönül almak“ doslova znamená získat zpět něčí srdce, tedy udobřit se nebo někomu spravit náladu. Květiny tu nejsou ozdoba navíc. Mají mamince pomoci překonat smutek.