Maremoto se doslova překládá jako „tsunami“ nebo „mořské zemětřesení“. Je to silné a dramatické slovo, které se v písních neslyší každý den.
V této písni Baco Exu Do Blues používá toto slovo metaforicky, aby popsal intenzivní emocionální dopad, který na něj měla druhá osoba. Zpívá: „Fez um maremoto em mim“ (Způsobila jsi ve mně tsunami), což vytváří živý obraz toho, jak byl zcela přemožen pocity, které v něm vyvolala.
V téhle písni někdo nabízí druhému člověku úlevu od smutku: „Me deixe ser a pausa da sua tristeza“ [Nech mě být přestávkou od tvého smutku]. Smutek se vrací jako nevítaná návštěva, zatímco slzy se vůbec nehodí k člověku, který tančí a září. Vypravěč ho chce „encharcar de risos“ [promáčet smíchem] a ptá se, kolik rájů ten druhý navštívil, když objímal polštář. Je to krásně přehnaný obraz: fantazie a sny mají být protiváhou úzkosti. Výzva „Aprenda a confiar em você“ [Nauč se věřit sám sobě] pak míří přímo na nejistotu. Tvé světlo není v špercích, říká píseň, a úzkost tě klame, když jí věříš víc než člověku, který tě vidí laskavěji než ty sám.
Ve druhé části se obrazy ještě víc rozbouří. Jeden člověk druhého rozesmál, ale přitom ho rozplakal, a způsobil v něm „um maremoto“ [cunami] i „tempestade atemporal“ [bouři mimo čas]. Déšť, mraky, hrom a voda tu mluví o síle touhy i radosti: někdo se koupe v radosti toho druhého a „toda natureza pausa pra observar“ [celá příroda se zastaví, aby se dívala]. Slovo „cê“ je hovorová zkrácená podoba slova „você“, tedy „ty“. Na konci se vrací nabídka být přestávkou od smutku, ale vztah už není jednostranný: oba se navzájem zalévají smíchem, slzami a představami. Moje oblíbená myšlenka je, že není čas na agónii, když jsou spolu právě teď.