На заре doslova znamená „za úsvitu“ nebo „na úsvitu“. Je to poetické spojení, které se v ruštině často používá k vyjádření začátku nového dne nebo nové éry.
V kontextu písně „Na Zare“ toto spojení evokuje pocit naděje, probuzení a tajemství. Zpěvák zpívá o hlasech, které ho volají „na zare“, což naznačuje, že úsvit je časem, kdy se dějí magické věci a kdy se otevírají nové možnosti. Je to krásný a evokativní výraz, který dodává písni snovou atmosféru.
„Na Zare“ znamená „Za úsvitu“ a právě úsvit je okamžik, ke kterému se píseň stále vrací. Vypravěčka prochází vlastní cestou mezi nocí, smutkem, měsíčním světlem a květnovým deštěm: „Ровный бег моей судьбы“ [klidný běh mého osudu]. Vedle melancholie se objevují i jemné, skoro snové obrazy, jako „райский мёд“ [rajský med] nebo třpyt pozemské rosy. Všechno jako by se odehrávalo vysoko „в небесах“ [v nebesích], mimo běžný svět.
Nejsilnější je opakovaný refrén: „На заре голоса зовут меня“ [za úsvitu mě volají hlasy]. Později se hlasy mění v samotné nebe: „На заре небеса зовут меня“ [za úsvitu mě volají nebesa]. Není tu vysvětleno, kam má jít, a právě to nechává prostor pro tajemství. Jsou tu sluneční paprsky, zvuk srdce, nesmělý pohled, síla rukou a „звёздный час моей мечты“ [hvězdná hodina mého snu]. Píseň tak působí jako krátké noční putování, které se na úsvitu mění v pozvání vzhůru.